Otevírání sezóny 2006 aneb 1. květen v Chrudimi
Letos poprvé jsem se rozhodla přivítat novou sezónu v Chrudimi osobně. Cesta ve dvou velice příjemně uběhla. Na místě setkání, tedy na náměstí u kašny jsme byli jedni z prvních. Konkurence na druhé straně již testovala zapojenou aparaturu a přinášela lavičky pro své nadšené posluchače.
V deset hodin se dostavil hlavní organizátor. Nastalo uvítání, proslov a zahájení letošní akce. Následovala povinná foto a video dokumentace. Nastal asi 5-ti minutový přesun do místního muzea.
Zde měl mít přednášku Ruda Krajčo z Brna, na téma „naleziště Ibemanií v Brazílii“. Výraz měl mít, byl v tuto chvíli asi nejpřesnější, protože přednáška, kterou měl na „flašce“ ne nechtěla rozeběhnout. V 10:45 když problémy se spuštěním nepřekonaly, zkouší se prezentace neupravená z CD. 10:52 vše funguje. Na CD má být asi 650 fotek. Jdou za sebou přesně tak jak je Ruda se svojí přítelkyní v Brazílii nafotili.
Kaktusy rodu „ibermania“ rostou na jižní polokouli kolem 17 rovnoběžky. V zimě se teploty pohybují kolem 6-8° C a v létě kolem 38° C. Naleziště jsou na pahorkatinách, kde se mají hodně vyskytovat mlhy. Sám Krajčo takovou mlhu viděl jen jednou. Od těchto přírodních podmínek se musí odvíjet i pěstování u nás. Ráno nebo večer rosit a měnit vzduch, nejlíp ventilátorem.
V Brazílii byl Ruda 6 týdnů, v období srpen - září. Mluví se zde portugalsky, trochu španělsky a nepatrně anglicky. Po jedné až třech lahvích „kaša su“ se mu prý hovořilo velice dobře i portugalsky, přestože uměl pouze pár slov. Vzhledem k tomu, že Rio de Janeiro je 5. nejnebezpečnější město na světě od jeho návštěvy každého odrazoval. V městě samotném se nedá z bezpečnostních důvodů vůbec na veřejnosti fotografovat. Proto jeho všechny „městské fotky“ jsou z botanické zahrady, hotelu a kostelu. Další věc, kterou on sám dělal, bylo cestování místními autobusy, stopem a pěšky. Je to jednak velice nebezpečné a riskantní, proto i před tímto způsobem přepravy varoval.
Další fotografie byly přímo z terénu. Zelí, kaktusy, orchideje, domorodci, vytěžené diamantové doly, architektura, domy, krajina. Rudolf předvedl alespoň pro mě naprosto dokonalou paměť jak na jména lidí, míst ale i snad všech rostlin, které měl na fotografiích.
Podělil se s námi o zážitky, postřehy, návrhy, doporučení na cesty. Rady a typy jak, kde, co a jak. Konec přednášky byl ve 12:30 hodin.
Přemístili jsme se v muzeu do přízemí, kde se odehrával oběd. Zhruba ve dvě hodiny jsme se zvedli a přesouvali se na zahradu k Pavlíčkům. Tam všechno připravené na novou sezónu. Skleníky i pařníky vyrovnané, srovnané a uspořádané. Při prohlídce bylo možné se občerstvit po velmi namáhavém dnu, posadit, probrat s ostatními svoje zkušenosti a nápady.
Pro kolíňáky akce končila kolem třetí hodiny kdy jsme se přemísťovali na místní nádraží a odtud domů. Myslím, že pro všechny to byl příjemně prožitý den, bohatší o pár hezkých zážitků. J.M.
