Zájezd po sbírkách západní Čechy 2004
Sobota 22.5.2004
6:50 Obecní dvůr, Kolín. Scházíme se k našemu letošnímu, tentokrát dvoudennímu výletu. První na místě byl jako obvykle přítel Král. Pro tuto příležitost vypůjčeným automobilem VW caravella pro 8 osob přijíždí manželé Marko. Míříme do Mořinky k příteli Merhautovi. Cesta nás vedla kolem Karlštejnu, což bylo na tomto úseku jediné zajímavé.
9 hodin, přítel Merhaut, Mořinka. Jestli chcete hodnocení jednou větou: „Bylo tam všechno a využit doslova každý milimetr místa.“ Po příchodu na zahradu vpravo skleník, vedle 4 pařníky, které vyplnily místo až ke zdi. Cestička mezi skalkou a rybníčkem vedla zpět k domu, podél kterého byly 3 schůdky do mezipatra. Vlevo za domem přilepený skleník. Využito naprosto všechno místo a pěstováno od všeho něco. Kaktusy, bonsaje, pokojovky, palmy apod. Vpravo další schůdky na střechu. Před námi malý skleníček a po pravé ruce kaktusy na nízkých stolcích asi tak 15-
11 hodin, přítel Ryba, Rakovník. Přivítal nás starý pán o holi a 2 obrovští bílí psi, velikosti menšího poníka. Podél domu cestička do zadní části zahrady, napravo posezení a za ním dlouhý stůl na které se venčily většinou bonsaje a sukulenty. Pokračujeme a zase napravo skleník, rozdělený na předsíňku a sám skleník. Ve skleníku bylo opět zastoupeno vše. Překvapením dne byly masožravky, rozmístěné po celém skleníku. Vysvětlení je tak jednoduché: základní obrana proti mšicím (taky byly obalené). V zadní části zahrady 2 pařníky a další stůl s rostlinami vystavenými k opálení. Opět běžné nákupy.
přítel Hofman, Lišany. Tady se nám povedla myslím, velká kuriozita. Hned druhý dům v Lišanech měl na předzahrádce několik opuncií, cereusů a pár dalších kousků. V domnění, že jsme na místě, jsme zazvonili. Paní nám odpověděla, že když už jedeme k Hofmanům, třeba by jsme se taky chtěli podívat na kaktusy jejího syna a pozvala nás dovnitř. Pán ve věku asi 40-ti let nám ochotně ukázal celou zahradu. Ve skleníku měl nemnoho, ale i nemálo kaktusů, dle mého názoru samé dospělé kousky. Venku misky s netřesky a několik záhonů sazenic různých druhů jehličnanů. Přes plot jsme si nemohli nevšimnout plné louky žlutých květů, snad šafránů. Fotky ale máme skoro všichni.
O kousek dál už bydlel námi hledaný př. Hofman a druhý skleník na střeše. Procházelo se domem a celou půdou, přesto jsme mohli dovnitř. Skleník byl nový, sám majitel říkal asi 2 roky starý. Zde se pracuje se vším. Kaktusy, sukulenty, roubuje se. Přitom skleníček byl malý, nás 8 mělo co dělat, abychom se všichni vešli. Moje hodnocení: hezké, upravené, vše zastoupené.
přítel Hlaváček, Třeboc. Připouštím, že sem jsme původně jet nechtěli, protože podle mapy to vypadalo na velkou zajížďku. Nakonec nám př. Hofman doporučil tuto sbírku nevynechat a bylo to dobře. Domeček z venku vypadal jako malá chaloupka na konci vesnice, zajímavé bylo, že venku také stály velké cereusy. Do skleníků jsme vešli přes chodbu a to překvapení stálo zato. Na úrovni chodby byla skleníková předsíň a za ní skleník odhadem
přítel Galo, Kněževes. Před domem tentokrát obrovské aloe a proto najít naši další zastávku nebylo těžké. Skleník byl na střeše, asi garáže a byl dost velký. Vešli jsme se tam všichni. Dostali jsme nabídku a další typy kam dál. Mě zaujala její zahrádka netřesků a různého „zelí“ a přiznávám, že některé typy jsem šla hned doma vyzkoušet. Nápady k nezaplacení.
přítel Hájek, Třemošná. Na tuto sbírku jsem se těšili i hořeli zvědavostí. Provázela ji pověst, tajného skleníku na střeše, kam nikdo nesmí. Venku byly 2 skleníky ve kterých byly pouze kaktusy. Ale v obrovském množství od malých semenáčků až po dospělé, několikaleté rostliny. Samozřejmě. Že řeč přišla i na onen „tajný skleník“. Př. Hájek sice tvrdil, že skleník není vůbec tajný, že je normálně přístupný. Pouze připustil, že za dob jeho otce, se tam možná nechodilo. Poznali jsme proč. Na půdu se chodilo přes obytnou chodbu. Nebyly tam žádné „nepovolené kytky“, pouze ty, které se nesnadno pěstují a roubované. Příkladem má být yavia v hodnotě cca 100,-. Všechno upravené, srovnané, vzorné.
Neděle 23. 5. 2004
Hlavně toto ráno bylo docela chladno a špatné počasí nás provázelo celý den.
př. Krechovský, Plzeň. Zastoupeny jsou jak kaktusy, tak i nějaká ta zeleň. Uprostřed skleníku je malá část, kde jsou rostliny zasazené napřímo. Zajímavostí jsou malé popelníčky přidělané na stole kolem dokola, co 2-
př. Musil, Plzeň. Před domem je malý autobus, ke kterému patří návštěva Němců u př. Musila. Skleník má do tvaru písmene Z. Na sbírce je vidět, že tento skleník je často navštěvován, koupěchtivými zájemci. Jako jeden z mála měl i velký zástup semenáčků. Vedle jsou ještě 3 fólijáky a zase upravená skalka.
př. Naxera, Plzeň. Sbírka vzorně srovnaná, vše srovnané, uspořádané a přehledné. Dá se říci, že samé dospělé, víceleté rostliny. Je to první část sbírky, druhá je v Kyšicích a tam se také chystáme. Tady je vše rozděleno do třech skleníků a př. Naxera sbírky nestěhuje. Jsou celoročně na místě. Zajímavostí by měli být kvetoucí neoporteria.
př. Souček Moje srdce plesalo. Nádhera. Bonsaje, sukulenty, netřesky, skalky, keramika. Jeli jsme na malou vesničku někde za Plzní. Př. Souček se i s paní specializovali na toto odvětví a stálo to zato. 4 skleníky a tolik nových nápadů. A keramika byla tak neuvěřitelně levná, až to byl hřích, nenakupovat. Zastihla nás přeháňka, tak nás paní pozvala na kávu a schovali se k peci.
př. Rous, Plzeň. Vrátili jsme se zpět do Plzně a míříme do zahrádkářské kolonie. Kousek od vchodu má skleník př. Rous. Vše je vzorně upraveno, jak přiznává na výstavu. Vedle má ještě jeden a v něm se najde i nějaké to „zelí“ a mezi záhony netřesků.
př. Šlajs, Plzeň. O kousek dál má 2 malinkaté skleníky př. Šlajs.
př. Naxera, Kyšice. Naše poslední zastávka. Nádherně upravená zahrada, 3 skleníky a 2 pařníky. Pro mě byly zajímavosti jen v jednom pařníčku. Na kritiku, že jsme toho zeleného v Plzni viděli málo, byla odpověď, že tam ani snad nikdo nic takového nepěstuje. Nejvíc toho má př. Krechovský a potom právě přítomný př. Naxera.
Rozloučili jsme se s přítomným i s naším průvodcem a vyrážíme směr dálnice a domů. Počasí nám dnes opravdu moc nepřálo, bylo pošmourno a proto se přiznáváme, že zpáteční cestu prospali všichni, tedy až na řidiče. J.M.
